Historie

První písemné zmínky o Vinarech pochází z roku 1356, pak až z druhé poloviny 15. století. V roce 1495 je ve Vinarech doloženo malé rytířské sídlo. Hmotné stopy jeho existence dnes nejsou již nikde patrné. Do roku 1623 drželi panství rytíři Dobříkovští z Malejova, jež patřili k evangelíkům. Po bělohorské bitvě došlo ke konfiskaci majetku. Dále obec patřila postupně německým a italským šlechtickým rodinám. Vinary se staly součástí panství Zámrsk a později byly včleněny do panství Chroustovického, ve kterém se vystřídala pestrá paleta majitelů, mezi něž patřili Kolovraté, hrabě de Chapece, markrabí de Rofrano a hrabě Kinský. K panství náleželo mimo městečka Chroustovice dalších 22 vesnic. Jednou z nich byly Vinary. V 19. století, přesněji v roce 1827, přešlo panství na syna Karla von Thurn und Taxise a v rodě Taxisů se udrželo do konce I. světové války, kdy byly šlechtické statky zabrány státem.
V dřívějších dobách se obec proslavila svými opukovými lomy. Byl to několik desetiletí zdroj obživy celé řady místních kameníků a stavebního materiálu pro široké okolí.